Nikola Tesla

Nikola Tesla byl srbský vynálezce, fyzik a konstruktér elektrických strojů, zařízení a přístrojů, dlouhodobě žijící v Americe. Mimo jiné vynalezl asynchronní motor a jeho práce formovaly základ moderních systémů na vícefázový střídavý proud.

Nikola Tesla se narodil 10. července 1856 srbským rodičům ve vesnici Smiljan blízko města Gospić v kraji Lika, tehdy ležícím v Chorvatském království. Po absolvování gymnázia v Karlovaci odešel studovat fyziku a matematiku na polytechniku ve Štýrském Hradci. V prvním ročníku složil deset zkoušek s vyznamenáním. Profesoři brzy poznali Teslův talent a umožnili mu, aby pomáhal při fyzikálních pokusech. Při studiu se Tesla setkal s Gramovým dynamem a po mnoha pokusech s ním se utvrdil v tom, že motory na stejnosměrný proud se nehodí pro praktické využití a v létě 1883 zkonstruoval první motor na střídavý proud. Otec přesvědčil Teslu, aby studoval na Karlově univerzitě v Praze, kterou navštěvoval v letním semestru 1880. Zde byl ovlivněn Ernstem Machem. Po otcově smrti ale studia na univerzitě zanechal (měl dokončen jen jeden semestr).

Tesla začal v roce 1884 pracovat ve společnosti Edison Machine Works. Po neshodách s Edisonem v roce 1886 založil vlastní firmu Tesla Electric Light & Manufacturing. Firma především vyráběla a patentovala vylepšení pro obloukové lampy. Tesla se však chtěl věnovat strojům na střídavý proud, s čímž investoři nesouhlasili a propustili ho. Nenašel si práci v oboru a jistý čas jako dělník kopal příkopy. V roce 1887 podepsal smlouvu s Edisonovým velkým rivalem Westinghousem, pokračoval v jeho laboratořích ve výzkumu střídavého proudu a udělal i mnoho jiných objevů.

V roce 1888 učinil objev, že lze vytvořit točivé magnetické pole, jestliže jsou dvě cívky, postavené do pravého úhlu, napájeny střídavým proudem s fázovým posunem 90 stupňů. Tento objev umožnil vynález střídavého indukčního motoru, jenž se dnes obvykle nazývá asynchronní motor. Hlavní výhodou asynchronního motoru (proti stejnosměrným a komutátorovým motorům) je to, že ke své činnosti nepotřebuje komutátor, proto je levnější, má vyšší životnost a hlavně účinnost. Tímto vynálezem odstranil poslední překážku pro rozvoj distribučních sítí střídavého proudu.

V 90. letech narůstaly Teslovy konflikty s Edisonem v tzv. „válce proudů“, v níž se horlivě diskutovalo o vhodnosti užití stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu v rozvodné síti. Edison, který si chtěl udržet příjmy z patentů na stejnosměrné přístroje, vynaložil mnoho úsilí a prostředků, aby Teslův koncept znevěrohodnil, ale nakonec neuspěl a v roce 1896 firma Westinghouse Electric Corporation uvedla do provozu velkou elektrárnu na Niagarských vodopádech s využitím Teslových generátorů, motorů na střídavý proud (AC), který zanedlouho zcela vytlačil stejnosměrný proud (DC).

Po předvedení bezdrátové telekomunikace v roce 1893 a po vítězství v tzv. „válce proudů“ proti Thomasi A. Edisonovi byl všeobecně respektován jako nejvýznamnější americký elektrotechnický inženýr. Jeho práce daly základ moderní elektrotechnice a mnoho jeho objevů mělo zásadní význam pro budoucnost.